Půlmaraton mám úspěšně za sebou. Ani ve snu mě nenapadlo, že to poběží tak dobře
Otevřený dopis Markéty Pláteníkové: Tak mám půlmaraton úspěšně za sebou. Musím říct, že jsem ani ve snu nečekala, že se mi to poběží tak dobře, podle tvých rad jsem se nikam nehnala, čas neřešila.
Od začátku jsem se chytla vodičů (teda vodiček – mimochodem super holky) na 2:30 a běžela a běžela, až do cca 4. km, kde jsem u pivovaru na Smíchově zakopla a spadla (odřený loket a naražený a odřený koleno) okolo probíhající holky mi pomohly se zvednout a vodička Jíťa mě „nakopla" a poradila nemyslet na to a utíkat. Tak jsem zase utíkala a nemyslela na to. Okolo 12. km se začalo ozývat operované koleno, tak jsem na něj taky nemyslela a utíkala. :D
Na 16. km na Invalidovně na mě čekal Zbyněk s naší Kačenkou a energy gelem na poslední úsek. Možná už jsem se na ně tak moc těšila nebo euforie z posledního úseku za to mohlo, buď jak buď, „kopla jsem do vrtule" a na poslední úsek vodičkám utekla. Konec Mánesova mostu a zatáčku do cíle jsem si dala sprintík a výsledný čas (samozřejmě čipový) 2:24:58.
V cíli nádherný pocit, žádné, že se nemohu nadechnout nebo, že se mi chce umřít, jen trochu rozdýchat závěrečný sprint a hurá… já to fakt dala :D
Já si ten běh tak užila, neměla jsem žádnou krizi, hrozně to, nejspíš díky holkám vodičkám, utíkalo. Snad nikdy se mi neběželo tak parádně.
Miloši díky za tvé cenné rady a taktiku do závodu, za skvělé tréninky a tréninkový plán. Doufám, že se ještě někdy uvidíme a že třeba jednoho dne se mi podaří i tem maraton. :D
Vložit komentář
Gratulace !
Markéto, tvé psaní mě dojalo. Několikrát se mě stalo, že jsem při běhu spadla. V loni na maratonu jsem se na kostkách rozsekala už na 3 km. A udělala jsem přesně to co jsem ti poradila. Zapomenout na to co se stalo. Jsi šikula, že jsi to tak udělala a závod jsi si užila. A ještě v tak skvělém čase. A za to, že jsi nám utekla.......ti gratuluji nejvíce. Skvěle rozběhnuto a tělo tak mohlo ještě zrychlovat. Jsi borec. Moc gratuluji. Těším se zase někdy u běhání.
