Vzhůru na dno Mariánského příkopu aneb Cesta do hlubin Škorpilovy duše
Tak už se to opět stalo, Miloš se zas praštil do své hlavy – rána velká, bolestí tvář svraštil. Ukrutná to byla perda, hvězdičky prý viděl, kroužily mu kolem hlavy, byl jich slušný příděl.
V hlavě mu pak uzrál nápad, přijmout daší výzvu
sestoupit tam, kde má Země nejhlubší svou jizvu.
Mariánský příkop zdá se, monstrózní je dost
na to, aby navšívil ho Miloš jako host.
Everest je taky obr, do oblak až trčí,
Mariánský příkop ale do kapsy ho strčí.
Everest svou velkou výškou bere hodně sil,
to ví Miloš velmi dobře, protože tam byl.
Everest čněl v Pelhřimově, v klídku si tam stál,
načpak jezdit do Nepálu, nebo někam dál?
Bartoloměj v Pelhřimově se svou velkou věží
měl tu čest už poznat pocit, když tam Miloš běží.
Nahoru a zase zpátky, schody potem zkrápí,
když své tělo při rekordu běžec s láskou trápí.
Je to v nohách, je to v srdci, je to hlavně v hlavě,
když se směješ, máš rád život, hnedle to jde hravě.
Opět nejsme v Himálaji, to je z ruky trochu,
však i tady u nás doma je to bezva, hochu.
Za humny jsou také výzvy, až se z toho žasne,
stačí trocha fantazie a hned je to jasné…
Mariánský příkop – ten si v oceánu leží,
jeho hloubka pro člověka dostupná je stěží.
Naštěstí je tady v Chebu několiko věží,
nemusíme na dno moře – to je oč tu běží.
Zcela novým schodištěm se pyšní kostel chebský,
Miloš zkusí jeho pevnost, test to bude hezký.
Zatíží ho nesčetněkrát dynamickou silou,
k tomu přidá haldu potu ve svém těle zbylou.
Bude běhat po schodišti dolů na dno mořské,
pozorovat tenhle pokus bude vskutku božské.
Tenhle rekord kuriózní myslím vážně bude,
koukejte to hlásnou troubou rozhlásit hned všude!
Hlavně proto, že ta akce má i hlubší význam,
který je mi sympatický, k tomu se rád přiznám.
Výtěžek ať k dobrým lidem honem rychle míří,
do hospice, co má jméno Hospic Sv. Jiří.
Sponzoři a lidé štědří, není proč se stydět,
přispět tam, kde je to třeba, kde to bude vidět.
Za každý schod aspoň kačku, to by bylo skvělý,
na konci to beze studu zdvojnásobit celý.
Devátého dubna Miloš vystartuje dolů,
bylo by fajn podpořit ho, být tam chvíli spolu.
Každá kačka bude dobrá, to je jasné zcela,
přeju, aby tahle akce velký úspěch měla.
Miloši, i Tobě přeju, ať to zvládneš hravě,
ať se s hloubkou popasuješ s lehkostí i dravě.
Jak tatarskej biftek nemáš na šrot zadek potom,
přestože moc dobře víme, že to není o tom.
Krok za krokem pokusíš se o dno oceánu,
cestou jistě vzpomeneš si na tu velkou ránu.
Do té hlavy jak ses bacil, jak jsi dostal nápad,
v šedesáti jedna letech do hlubin se drápat.
Vzpomeneš si na bebíčko, jak ses zase praštil
do své hlavy – rána velká, jak jsi čelo svraštil.
Ukrutná to byla perda, hvězdičky jaks viděl,
kroužily Ti kolem hlavy, byl jich slušný příděl…
Jak probíhají přípravy na rekord, jak můžete být u toho, jak můžete přispět? To vše se dozvíte, budete-li sledovat Sestup na dno Mariánského příkopu
Když spočítáte počet schodů, které musí Miloš seběhnout, aby se dostal na dno Mariánského příkopu, a vydělíte je počtem výstupů na věž, aby opět mohl začít klesat do hlubin
54 984:413=133,133
Když to číslo zakulatíme směrem nahoru a uděláme z něj 150,- Kč, tak to určitě není vysoká částka, která by ohrozila osobní či rodinný rozpočet, ale kdyby ji poslalo 413 lidí a tím si koupilo jeden Milošův výstup, dostaneme se k částce 61950,- Kč, a to je částka, která zajistí činnost Hospice Sv. Jiří na 14 dní. Dobré, ne?
Pelhřimovská Agentura Dobrý den, je partnerem mého pokusu a v případě, že bude úspěšný, jej zdarma zaeviduje do archivu Muzea rekordů a kuriozit a do České knihy rekordů.
Vložit komentář
