logotype Archiv - Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jaksexakruvyhnoutneúspěchupřizávodě?

Při běhání i jiné životně důležité činnosti se můžeme dopustit chyb, kvůli nimž nedosáhneme očekávaného úspěchu. Chceme-li se tedy těmto chybám a nedostatkům vyhnout, dodržujme následující desatero:

Důležitou součástí přípravy běžců a běžkyň je relaxace. Pokud pořád ještě nevíte, která relaxační metoda je nejlepší, rychle si přečtěte nedávný Milošův článekna toto téma.
Nechtějme a nezkoušejme „závodit“ bezprostředně po doběhnutí (například po návratu z tréninku), protože to opravdu nelze. Ano, i s malým kašpárkem se dá prý zahrát velké divadlo, ale s takhle malým…
Dvoufázový, či dokonce trojfázový trénink může někomu prospět, ale u většiny normálních běžců by rozhodně vedl k přetrénování. Uměním je naopak dobře načasovat výkonnost na rozhodující závod a dosáhnout vrcholu v pravý čas.
Nepodceňujme rozcvičení před závodem. Kromě toho, že dojde k žádoucímu prokrvení, nám rozehřátí organismu umožní postupné odkládání jednotlivých vrstev oblečení. Tím budeme optimálně připraveni k výkonu.
Většina závodníků musí řešit problém s citlivými bradavkami. Především je třeba zabránit tomu, aby se o bradavky třelo jakékoliv prádlo. Poté je dobře zakryjeme; volíme takový zakrývací postup, který se nám již dříve osvědčil. V průběhu závodu pak toto zakrytí opakovaně a pečlivě kontrolujeme.
Dávejme pozor. Co však zní před závodem jednoduše, to se v závodě obtížně dodržuje – nikdy se totiž na jeho průběh nemůžeme připravit úplně. I když nastávají různé nečekané a nepředvídatelné situace, udělejme vždy maximum pro to, aby nedocházelo (v případě kotníku, či jiné části těla) k nechtěným výronům.
Obzvláště to platí při nepříznivých podmínkách, například v neznámém terénu, nebo v situacích, kdy to nebezpečně klouže. Každý závodník by se měl před hrozícími komplikacemi chránit; o velmi účinném způsobu – gumových nasazovacích prostředcích – již Běžecká škola podrobně informovala.
Nezapomínejme na to, že o úspěchu v běžeckém závodě rozhoduje jak předem promyšlená strategie, tak i dobře zvolená aktuální taktika. V průběhu závodu zpravidla dochází ke změnám tempa; běžci se proto střídají v různých pozicích a výhodné pro ně je, když spolu při stejné rychlosti navzájem spolupracují.
Závěrečný finiš – zbývají-li na něj ještě závodníkovi síly – je vždy záležitostí individuálních zkušeností. Někteří borci volí spíše stupňovaný závěr po boku soupeře, jiní preferují rychlý útok zezadu. Zřejmě pouze superman může závod rozhodnout způsobem start – cíl.
Každý závodník se někdy dostane do situace, kdy už nemůže pokračovat. Má pocit, že dál to prostě za žádnou cenu nepůjde, čímž dosáhl stavu akulace (lat. akulatio od akulare = zastavit se, nekulit se, neběžet – pozn.aut.). Použije-li mezinárodně uznávaný hlasový signál, kterým je zvolání „Ej, akulace!“, nejbližší organizátorka závodu mu určitě pomůže.