Paprsky Světla
Běžecké luhy a háje navštívil dotek Josefa Lady. Přes noc napadlo dvacet čísel nové peřiny a Přemek se tedy ráno rozhodl vyměnit univerzály od Asics za crossové speciály od adidasu. Sobota ráno, devět hodin, osamělá chaloupka kdesi v Krušných horách. Paprsky ostrého zimního světla dávaly tušit krásný den. Když Přemek seškrabával jinovatku z vnější okenice, přehrál si, jako každé ráno, všechny argumenty pro to, proč se sem vlastně z pohodlí pražské garsonky vždy na zimní měsíce odebíral. Aby mohl konečně běhat. A také psát. Děti odrostly a manželka rychlejšímu pohybu kupředu nehoví.
Na sobotu má náš hrdina v plánu dlouhý běh v délce 15 km průměrným tempem 5:20 min/km. Stejně jako 389 (ano, již tři sta osmdesát devět) dalších běžkyň a běžců je již registrován na Sportisimo 1/2Maraton Praha přes Světlo pro svět. To znamená, že svým během jarní Prahou podporuje léčbu návratné slepoty v těch oblastech, kde si lidé sami pomoci nedovedou. Jedná se o země jako je Rwanda či Burkina Faso. Jedinečné na tom je, že se tak může Přemek podělit o svůj ostříží zrak i s lidmi, které nemají úplně shodnou startovací dráhu v životě, jako má on. Nenáročná operace přijde na osm stovek (odpovídá snížení roční spotřeby piva průměrného Čecha o pouhých 7,9% – dle dat portálu milujipivo.cz) a má tu zázračnou moc, že dokáže lidem znovu otevřít oči.
Přemek si poklidem běží zimní krajinou a v hlavě mu víří myšlenky ohledně událostí předešlého dne. Už v šest ráno mu volala Marie, spolužačka z Běžecké školy Miloše Škorpila, že prý už zbývá jen 611 volných čísel na půlmaraton a jdou rychle na dračku. Je ráda, že pro Olivii, svoji nejlepší kamarádku, ještě číslo sehnala. Ale bylo to taktak. O fous. S každým rokem popularita běhů jarní metropolí roste raketovým tempem a odporuje všem poučkám, které si Přemek pamatuje ze studia mikroekonomické teorie.
Marie má paprskovou osobnost. Paprskovou, přesně tak. Zaměří se na jeden bod, úplně stejně jako paprsky slunečního svitu dokážou pomocí lupy podpálit papír, Marie to dokáže i bez lupy – s holýma rukama. Je totiž skautka. Takže dovede rozdělat oheň i v průtrži mračen a situaci, kdy se všichni už dávno vzdali a rezignovaně se schovávají před deštěm v hangáru. Takovou osobnost má nejedna vytrvalostní běžkyně a nejeden vytrvalostní běžec. Běžec si nemůže dovolit plýtvat silami. Ano, rád by pomohl úplně všem na zeměkouli, roztrhal se pro všechny. Není ale moudřejší udělat pro jednoho to, co by sis přál, abys mohl udělat pro všechny?
Večer. Stejná zima. Před kanceláří české rozvojové neziskové organizace Světlo pro svět, člena mezinárodní konfederace Light for the world, se zastaví nádherně naleštěný ocelový Volkswagen Touareg a z něj vystoupí nejprve Heile Gebrselassie a následně tento otevírá dveře a nabízí rámě Marii, kterou již důvěrně známe.
Otevřou se dveře a v nich drobný Etiopan a ještě drobnější Češka. Hlas má Marie jako zvon. Zaburácí: „Jsou ještě čísla na maraton?“. Poseidon by se zastyděl, jak je Mariin hlas pronikavý. Office manažerka zpoza stolu pípne, že jich ještě zbývá právě 476. „Vezmu si jich pět, pokud jsou stále za základní cenu 2200,-Kč za kus? Slyšela jsem, že Prague International Marathon slaví letos dvacetiny a vypadá to na pořádnou párty.“
Marie, Přemek i Haile poslali do jedněch z nejchudších zemí Afriky paprsky naděje. Díky nenáročné operaci mohou lidé znovu vidět. Svojí účastí na půlmaratonu udělali tito 3 lidé dvě zásadní dobré věci: kromě toho, že dali svému běžeckému tréninku jasně definovaný cíl (5. dubna stihnout v časovém limitu půlmaraton, 11. května celý), umožňují také znovu pohlédnout na paprsky vidoucího života lidem, kteří by jinak byli odkázáni k životu ve tmě.
Budeš také paprskem Světla pro svět? Rozhodni se dnes, že ve svém životě ustanovíš dobrý zvyk, a sice, že se staneš poslem, který zažehne novou naději pro Afriku. Registruj se zde.
Vložit komentář
