Runningové hole a běh naboso? Skvělá symbióza!
Běh s holemi a bosoběh mají společné především dvě „věci“. Zaprvé: jsou to nové trendy, čeřící klidné vody tradičního běhání. A zadruhé: při správném provedení zlepšují jak zdravotní stav nohou běžce, tak jeho běžecký styl.
Tento článek vyšel na Běžecké škole 31.7.2013
Obsah [skrýt]
Léto budiž pochváleno! O výhodách nejteplejšího období a možnostech využití běhu s holemi během něj jsme pojednali v příslušném dílu našeho miniseriálu. Léto je však bezesporu nejpříhodnější částí roku i pro vyzkoušení běhu naboso a jeho následné praktikování.
Nevím, jak vy, ale já chápu bosoběh jako regenerační variantu. Jako atleta-žáčka mě to kdysi „doživotně" naučili moji první trenéři. Po tréninku na stadiónu je potřeba se lehce vyklusat bez bot na trávě. Nohám, které bolí (pokud jsme se při tréninku neflákali :)), se uleví, a navíc je to hrozně příjemné na chodidla.
V posledních letech, to už v rámci své vytrvalecké přípravy, zařazuji běh naboso v létě pravidelně i mimo stadion. Na upravených travnatých plochách, které nabízejí hlavně parky a městské oddechové zóny, naběhám několik kilometrů v rámci odpočinkového tréninku. Je to bezpečné a zdravé, na rozdíl od bosoběhu v lese, po neupravených cestách, či po asfaltu (vyznavači módního „bosoběhu“, mezi něž se nepočítám, volí pro tyto terény zpravidla pětiprsťáky).
Při volném běhu i při rovinkách se snažím soustředit na běžecký styl, především na provedení došlapu. Oproti běhu v botách noha přirozeně našlapuje na přední (resp.střední) část chodidla a prsty se automaticky zapojují do odrazu. Tak je to správně; je proto potřeba si „vzorec" došlapu a odrazu pevně zapsat do naší pohybové paměti a pak jej používat při „normálním" běhu.
Barefoot nordic running
Abychom nezapomněli na runningové hole, resp. běh s nimi jakožto námi doporučovanou celoroční tréninkovou metodu. Proč nespojit příjemné s užitečným, přesněji řečeno se zdravotně-preventivním? Proč nevyzkoušet běh naboso s holemi, tedy jakýsi barefoot nordic running?
Kdo zkusí, dá mi za pravdu: účinky obou variant se sčítají. Náš běžecký krok bude – a to nejen pocitově – dvojnásob odlehčenější. Přirozeně lehký došlap našich bosých nohou doplňuje záběr paží a ramen při odrazu holí, takže dolní končetiny musí zvládat výrazně menší zátěž a vyloženě si lebedí. Kolena a stehna při běhu s holemi naboso „jedou na volnoběh“. A praktická výhoda: občasné šlápnutí na kamínek, klacík či šišku tolik nebolí.
Kromě toho může bosoběh s holemi na bezpečné travnaté ploše sloužit jako cvičení správného běžeckého stylu (odstraníme díky němu především případný zafixovaný došlap příliš přes patu) a jako mezičlánek k opravdovému běhání naboso. Takto by jej mohli pojmout běžci s nadváhou a všichni ti, které bosoběh láká, ale zatím s ním nemají vůbec žádné zkušenosti. Šok z přeměny dosud obutého evropského běžce na přirozeně bosého Afričana pro ně pak nebude tak velký:).
K létu patří dovolená a k dovolené často patří mořská pláž. Je-li to pláž písečná, bylo by jistě hříchem nevyužít ji pro naše proběhnutí. Přírodní masáž chodidel zrníčky písku a pocit lehkosti můžeme – pokud se nám vejdou mezi zavazadla – opět ještě zintenzívnit runningovými holemi. Ideální je k tomu pás trochu navlhlého písku podél vln, tedy ani přímo v nich, ani ve zcela suchém písku pláže. Tak si to užijte!
Den naboso
Běh naboso bude hlavním tématem celého dne, 14.8.2013, na soustředění ve Františkových Lázních.
Budeme si o běhání na boso povídat s člověkem, který s ním má velké zkušenosti, budeme celý den testovat Vibram Fivefingers.
Testy a tipy pro běhání naboso
V průběhu dne si i uděláme testy, jak jsou naše nohy na běhání na boso připravené a naučíme pár cvičení, která nám pomůžou k tomu, aby naše nohy běh naboso zvládaly bez následných problémů. Prostě bude to Den naboso.
Zváni jsou i ti, kteří se neúčastní celého soustředění, ale prostě je běhaní naboso zajímá a chtějí se o něm dozvědět co nejvíce, případně si pětiprstky vyzkoušet.
Vložit komentář
dal bych si pozor ,při běhu na boso,aby tráva městská/stadionová nebyla ošetřena nějakým selektivním herbicidem (hubí pampelyšky,jitrocele a podporuje obyč trávu),ale snad to není tak časté...
za 2 roky jsem o 40 kilo lehčí, na sport jsem si zvykla, ale běh byl stále problém. Když už stačil dech tak bolely klouby a kotník po operaci.
Jednou jsem se jen tak rozběhla bez bot ( na rocházce v balerínách které tlačili) a uběhla 3 km . Nic nebolelo a bylo to úžasné. Přemluvila jsem manžela a začal chodit se mnou, ale v botách , boleli ho klouby. Přemluvila jsem ho ať se vyzuje a k jeho překvapení ho nic nebolelo. Teď běháme jak blázni, kteří nemají na boty( aspoň okolí si to může myslet :-)). Nohy si rychle zvykly( chodím hodně bosa) nějaký ten puchýř se taky objevil, zalepeno a jedeme dál. :-))
Ahoj Milane, pravdu díš. Jen s tím běháním v parcích mám trochu obavu. Alespoň tedy v Praze, kvůli střepům a jiným vychytávkám. Snažila jsem se tady ve volných časech vetřít na fotbalový stadion, který mám před barákem, ale zatím se mi to nepodařilo. No kdybys měl nějaký tip, dej vědět ;).
Zdravím a těším se zase někdy na viděnou!
