Emoce
Co vám říká slovo emoce? Máte pocit, že je máte pod kontrolou, nebo vás vždy znovu a znovu překvapí, že ani náhodou? V neděli začíná ČT 2 vysílat nový seriál Moniky Rychlíkové Emoce a my. V neděli 11. listopadu budou ústředním tématem seriálu emoce a sport, v nichž se také objevím. Dnes mě však vedou k zamyšlení nad tématem emoce a sport spíše emoce, které se rozdmýchaly poté, co jsem ve středu vydal článek o Dámské 5 Dámská 5, skvěle sestavená a odpálená bomba. Vůbec mě nenapadlo, že to bude tak třaskavé téma.
Takže, když už nám tak pěkně to téma bouchá, tak ho nechám ještě chvíli bouchat, snad se tím odpálí co nejvíc výbušnin a bude zase božský klid. I když v „malé" české kotlině nejspíš nebude nikdy, protože tady jsou všichni „nejchytřejší“:).
Přiznám se, že když jsem článek na vlně emocí, kterých jsem byl po tom krásném večeru plný, psal, tak mě vůbec nenapadlo, že z toho může vzniknout něco proti něčemu. Kolik já už napsal článků o tom, že se mi něco líbí? Jisté osoby mi radily, že bych měl spíš různé proudy, různé skupiny spojovat, než je stavět proti sobě. Potíž je v tom, že každá z těch skupin, každý z těch proudů má svou představu, jak bych to měl dělat! Naštěstí v tomto ohledu jsem svůj a dělám si věci po svém a bez ohledu na to, jestli se to někomu líbí či ne. Snažím se nikoho nepoškozovat, na nikoho neútočit, nikoho s nikým nesrovnávat. A tady jsem prý měl napsat, že tu už někdo po nějakou dobu dělá něco podobného. Ovšem proč bych to dělal v článku, který bezprostředně popisuje moje emoce po konkrétní akci? Jo kdyby ten článek byl o fenoménu ženského běhání v Čechách, to by bylo jiné.
To jsem se pěkně rozohnil, co? Aby ne, cloumají mnou emoce:). Ale jinak mě to celé pobavilo, protože tam, kde jsou emoce, tam to žije. Je lepší, když emoce stříkají na povrch, než aby je lidé v sobě potlačovali, snažili se je ovládnout, protože pak se stane jediné, ty emoce je vnitřně rozloží, sežerou, sežehnou. Proto se taky s Danou tak rádi špičkujeme i veřejně, proto je náš vztah podobný italské domácnosti, kdy není problém, kdy po vás žena hodí železnou pánev a muž jí to vrátí trefnou poznámkou typu: „Ale miláčku, já už dneska jednu palačinku měl“.
S potlačováním emocí se to má stejně jako se vším, co vás učili, že se nedělá, třeba jako, že byste měli být skromní, moc nevyčuhovat, že byste neměli být egoisti, přičemž se myslí, že byste neměli myslet na sebe, prostě takový ty věci, kdy byste měli potlačit sami sebe a myslet jen na druhé. Ono je tohle všechno pravda, člověk by měl být skromný – tedy neměl by být vejtaha a dělat věci jen na odiv. S tím vyčuhováním je to trošku složitější, protože ten, kdo hodně narostl, s tím nic neudělá a ten, co mu nebyly centimetry dány, chce být trošku vidět, aby ho ostatní nezašlapali do země. No a pokud jde o egoismus, tak s tím je to vůbec povedená taškařice, s níž si člověk neví moc rady. Je to dáno tím, že člověk se nemůže vzdát něčeho, co nemá. Ego není nic špatného, máte-li ego, máte sebevědomí. Nemáte-li ego, máte tak jedině falešné sebevědomí a skončíte vždy s tím, že vás Pánbůh nemá asi rád, protože vám nikdy nic nevyjde. Bodejď by vyšlo, když si nevěříte, když nevěříte, že dokážete jít za svým cílem a ten cíl zdolat a to jen proto, že nechcete být egoisti, protože to se přeci nemá.
A jsme zpět u emocí. Když vám v životě nic nevychází, hodíte to na osud, na ty, co mají úspěch, protože všichni mít samozřejmě úspěch nemůžou a ti, co mají ostřejší lokty, tak si ho prostě vybojovali a na vás tím pádem už nezbylo.
Takže nechte klidně mluvit své emoce, nepotlačujte je v sobě a pokud vás přemůžou, běžte je vyběhat, je to lepší, než kdybyste si sedli někde v koutě a vyčítali celému světu, že vás nemá rád. A když už budete venku, pohlaďte pohledem tu krásu světa kolem sebe, odměnou vám bude to, že najednou se vám bude zdát život hned barevnější a hezčí. Umíte si představit krásnější začátek nového dne či života?
Vložit komentář
Miloši, ráda se na" Emoce a Ty"na ČT podívám. Akorát neděle 11.11. mi nesedí, že by pondělí či 10.11.? Díky za upřesnění.
