Běžecká epidemie se šíří ze západu! Ohnisko nákazy je na Hůrce!
Včera jsem při běhání o té naší západní epidemii přemýšlela, kde a kdy se to vlastně stalo?? Jak to začalo??
Dostala jsem se ve vzpomínkách do léta 2011.
Kdyby mě býval Petr Hruška neoslovil k namalování obrazu pro Poutní maraton v Chebu 2011, asi by mě vůbec nenapadlo se ho účastnit ani jako chodec. Šli jsme tenkrát 15 km. Jaké to bylo jsem napsala sem. Běh mi v té době (v červnu 2011) nepřidal ani jako zábava, ani jako aktivita pro normální lidi.
Každopádně první běžecký bacil jsem chytla v červnu 2011 v Chebu na faře u stolu při gulášovce s běžci, kteří vyprávěli, kolik, za kolik, kdo a vůbec všechno. (Miloš se toho tenkrát samozřejmě účastnil.) Tak mi to celé vrtalo hlavou, že jsem prostě musela přijít na to, co na tom ti cvoci mají!!! Za dva měsíce poté jsem běžela první desítku v životě.
Ta cílová euforie prvního ročníku WE RUN PRAGUE byla tak silná, že bacil přeskočil i na muže mého života! Jindřich začal běhat a běhá pořád.
V květnu 2012 jsem pozvala Miloše na besedu k nám do školy. Miloš Škorpil je sám o sobě infekční a to přišli oba, i Dana!!! Už tenkrát bylo jasné, že se něco dít musí! Nutno říct, že někteří nadšenci skončili jen u Milošem podepsané Běžecké čítanky.
Další WE RUN PRAGUE (v září 2012) jsme už běželi tři.
No a za pár dní byla svatba. Běžecká samozřejmě! Tam se to bacily jen hemžilo!!
Jsem „trošku" megalomanka, takže jsem si tajně přála, aby se ten počet běžců z naší školní komunity každý rok zdvojnásobil. V listopadu 2012 jsme měli „běžecký hepáč" přímo pod nosem ve Frantovkách.
Naše školní parta (rozuměj i lidé, kteří u nás nestudují ani neučí, jen jsou s námi prostě spřízněni skrze naše motto: Být odlišný je normální), tak tahle naše skupina měla víc než 50 účastníků a odchodila a odběhala celkem 656 km (fakt, mám na to důkazy)!!! Ukázalo se, že je mezi námi mnohem víc běžců, než jsme si vůbec uměli představit. A to nemluvím o DOBROVOLNÍCÍCH, co MĚNÍ SVĚT!! Padly osobní rekordy a nakazili se další jednotlivci.
Po prvním ½ maratonu v Karlových Varech se ale začaly dít věci. Inspirovat zřejmě může i špatný příklad! Kdyby mi po doběhu ve Varech někdo řekl, že za dva dny budu klusat kolem Ohře se skupinou lidí, kteří se křižovali, že nikdy běhat nebudou, vysmála bych se mu. Najednou se dali hecnout kuřáci, astmatici, lemry i ti, co o sobě tvrdí, že by je běhání zabilo nebo že mají největší zadek v okrese! Zřejmě ta běžecká nemoc bude zasahovat hlavně mozek, virus je letos mnohem silnější a zákeřnější než v létě 2011, kdy zasáhl mě a velikost zadku ani předku s nákazou nesouvisí, já osobně jsem toho živoucím důkazem!!!
Byla jsem tak nadšená, že jsem na FB založila událost Voš Cheb běží WE RUN PRAGUE a věřte nebo ne, do 3 dnů nás tam bylo přihlášených 15! Sdílíme si mezi sebou Milošovy tréninkové plány, a kdo chce, komentuje a fotodokumentuje každý svůj další výběh, užitý v pohodě a radosti. Na poslední srpen do Prahy asi budeme muset objednat autobus, protože se nabízí i dobrovolníci, kteří třeba kvůli zdraví běhat fakt nemůžou, ale chtějí nám být zázemím a oporou na trati.
To všechno je myslím dost jasný důkaz epidemie. Prostě Miloš a Dana Škorpilovi a jejich působení mají nepředstavitelný dosah! U nás to taky začalo pomalu, plíživě a skrytě. To, co se děje teď, už zaplať Pán Bůh nezastaví ani žádná antibiotika. Je to evidentně požehnání shůry i z Hůrky (jak je komu libo), tahle epidemie je dar a budiž nám přáno ať se šíří dál!
Mohla by to být výzva pro NIKE, nebo kohokoli jiného, vypsat kategorii školních týmů. Miloši, Dano, nahoďte jim to tam někde??? Desítka je tak akorát:-) se hecnout a nadchnout lidi ve své vlastní komunitě, ve školách jsou si přece lidi dost blízko. Soudím teda podle té naší:-). Jak tahle západní epidemie skončí, netuším, ale těším se na její průběh. Kulminovat by měla 31.8.2013 v Praze, kdy se na západě nakažení postaví na start desítky (často úplně první v životě). Kéž nás ta radost z běhání neopustí a šíří se dál i mezi ty, co se taky zapřisáhli, že: „Běhat?? Nikdy!“
Když jsem si text po sobě přečetla, uvědomila jsem si, v jak MOC DOBRÉ společnosti jsem se díky té nákaze ocitla! Pán Bůh zaplať!!
Vložit komentář
