logotype Archiv - Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Kreuziger vlasti nic nedluží

Kreuziger vlasti nic nedluží

Tak, zaplaťpánbůh, i my máme svou aféru. Co by to tak bylo za olympiádu bez skandálu, no řekněte? Cyklista Roman Kreuziger prohlásil, že nechal vyhrát svého šéfa z profesionální stáje Astana. Upřímně řečeno nevíme, co řekl. Anebo chtěl říct. A co zpětně dementoval a uváděl na pravou míru. V každém případě to vypadalo, že dal v národním dresu přednost zaměstnavateli před vlastí. Taky se hned vyrojily komentáře, cože je to za reprezentanta, že by se měl stydět a že celkově zklamal naděje, které jsme do něj vkládali.

Ale, i kdyby opravdu „srazil paty" a nechal Alexandra Vinokurova, aby si dojel pro prvenství, jak to má ostatně natrénované, proč to považovat za skandál? Je zajímavé, že skoro ve všech profesích i v běžném životě má slovo „profesionál" dobrý zvuk. Říkáme ho s respektem a jako pochvalu. Jen ve sportu se nám zdá podezřelé.

Není pochyb, že se Kreuziger zachoval jako profesionál, když minimálně myslel na to, že je nejen reprezentant, ale zároveň zaměstnanec cyklistického týmu. To je jeho práce, zatímco na olympiádě závodí – s nadsázkou řečeno – ve volném čase a pro zábavu.

Falešným vlastencům, kteří, když se daří, poskakují všude s vlajkami, se to může zdát šokující. Ale je to tak. A základní chyba není v nich, a už vůbec ne v Kreuzigerovi, nýbrž v tom, že na olympiádu profesionálové nepatří. Víme, proč tam jsou: olympijským činovníkům se to náramně hodilo a právě přítomnost nejlepších (profesionálů) jim umožňuje vydělávat neuvěřitelné peníze. To je hlavní „zboží“, sportovce mají zadarmo. Platí je kluby nebo týmy.

Úplně to bije do očí u basketbalu, jehož profesionálové se účastní her od roku 1992. Mark Cuban, majitel klubu NBA, patří k odpůrcům olympiády. Jak napsal na Twitteru, platy hráčů v reprezentaci přesahují astronomických 340 milionů dolarů. To není nějaká partička nadšenců košíkové, to je stroj na výrobu peněz!

Je to jako by akcionáři Fordu „půjčili" zadarmo nějaké instituci na tři týdny menší továrnu. Všechny náklady i rizika nesou kluby. Když se hráč zraní, může to mít pro klub nedozírné ztráty. Ke komu tedy mají být sportovci loajální? K zemi, jíž reprezentují? Anebo organizacím, které jim ke sportu vytvořily ideální podmínky (a ano, vyrobily z nich celebrity a královsky je platí)?

Vím, je to těžké. Ale možná opravdu spějeme do globalizovaného světa, ve kterém ztrácí smysl, aby v profesionálních sportech soutěžily národy. Někdy slyšíme, že reprezentovat vlast je cosi jako povinnost. Vždyť tady vyrostli, sport se v dětství naučili a pak v mládežnických kategoriích dorostli ve velké sportovce. Promiňte, to je hloupost. Sportovci svým zemím ani společnosti nic nedluží. Společnost nepodporuje sportování dětí proto, že se tak „vyrábějí" budoucí hvězdy, ale proto, že je to neobyčejně zdravý způsob trávení volného času. Sport dělá z kluků a holek lepší lidi. Že se z některých stanou taky výjimeční a úspěšní (a třeba i nesmírně drazí) sportovci, je z valné části pouze jejich zásluha. Narodili se talentovaní, pracovití, a navíc měli štěstí.

Nechme Kreuzigera na pokoji. Jel závod za Česko a nevyhrál. Nevidíme mu do hlavy, proč to tak bylo, ale je to jedno. A držme mu palce, ať vyhraje, až zase pojede za Astanu.

Autor je vedoucím serveru REFLEX.cz

Článek vyšel v deníku Sport a vychází se souhlasem autora

Miloš Čermák foto
  • přečteno: 14718/14344×, 4 komentáře

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (22 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Adam | 28. 8. 2012 22.56 hod. | 109.71.213.xx
K otazce ke komu maji byt sportovci loajalni: na olympiadu, jestli se nepletu, jsou sportovci nominovani, nemaji zadny narok na ni jezdit. Meli by tedy byt loajalnim svym nominujicim (olympijskym vyborum, ktere by snad mely reprezentovat sve zeme). Pokud nejsou loajalni jim, ale svym chlebodarcum, tak na olympiadu nepatri, nominaci si nezaslouzi. At si v klidu jezdi/hraji basket apod., ale at se necpou na olympiadu, kdyz tam nechteji reprezentovat.
V duchu clanku nechapu tu posledni vetu. Kreuziger je profesional jezdici za penize, pro me osobne neznamy clovek, se kterym necitim zadne spojeni, pokud zrovna nereprezentuje moji zemi. Proc bych mu tedy mel drzet palce kdyz jezdi za nejakou Astanu?

fotoMiloš Škorpil: Adame máš pravdu: "Proč bys mu měl držet palce?", odpověď se skrývá v otázce: "Chce po tobě někdo, abys mu ty palce držel?"

MichalCh | 26. 8. 2012 11.41 hod. | 46.13.59.xxx
Ano, naprostý souhlas! Olympiáda se bohužel stala pouze obrovským parazitem na peníze.
A zrovna Roman nedluží naší zemi ani to nejmenší, celá jeho kariéra je výsledkem práce jeho rodiny a zahraničních zkušeností od útlého mládí.
Navíc celá tato "aféra" je s velkou pravděpodobností pouze novinářská kachna televize Nova. Kdo aspoň trochu chápe, jak fungují silniční cyklistické závody dobře ví, že v závěru olympijského závodu nemohl dělat nic jiného než "svěsit nohy" a čekat jestli něco neudělají početnější silnější týmy např. Španělé, cokoliv jiného by byla naprostá závodnická demence.

Jan Slavík | 25. 8. 2012 20.35 hod. | 85.132.159.xxx
Trefa na hlavičku. Spousta sportovců, především tenistů, žije a trénuje od mala v cizině a vše si financují sami. Tak proč je považovat za národní bohatství.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků