Běh jsem nikdy nemusela řešit, prostě to šlo nějak samo
Petra Kuříková je podle všeho příslibem českého triatlonového sportu. Je mladá, hezká, skromná – ale především je to tělem i duší závodník, který podle vlastních slov bere jakýkoliv start jako odměnu a jde do něho s tím, že si ho užije. Čím větší závod, tím lepší atmosféra. Jejím sportovním vzorem je Usain Bolt – sportem se bavit a zároveň být tak dobrá.
Když jsem si přečetla na Petřiných webových stránkách oddíl „životopis“, přišlo mi, že vyhrávat triatlonové závody musí být vlastně sranda! „V šesti letech jsem začala plavat. Mým hlavním plaveckým stylem byla prsa. K triatlonu mě přivedlo zlaté bazarové kolo Merida, které jsem dostala k Vánocům a pak jsem na něm vyhrála Olympiádu dětí a mládeže v Brně. Běh jsem nikdy nemusela řešit, prostě to šlo nějak samo.“
Petro, jak to tedy je – opravdu ti jde všechno tak snadno?
S rostoucím věkem je potřeba se zlepšovat. Bez poctivé práce a odhodlání by to určitě samo nešlo. Je pravda, že v mládežnických kategoriích bylo vše snadnější, protože nemělo cenu se s výsledky nějak trápit. Sport byl už od začátku mým koníčkem a tréninky vyplňovaly můj volný čas po škole. Povinná školní docházka byla na prvním místě, i když mi občas přišlo, že sezení v lavici je nuda. Co jsem stihla odtrénovat po škole, tak jsem stihla. Závody jsem brala jako odměnu. V letošní sezóně jsem však dorostla do dospělácké kategorie a triatlon jsem začala vnímat vážněji. Úspěšně jsem odmaturovala a doufám, že studium na vysoké škole mi poskytne dostatečnou volnost pro trénování.
Tvým trenérem je Eva Kuříková. Jaká je máma jako trenér? Je to „tvrďák" nebo spíš partner a kámoš? Vím, že spolu běháte. Pomáhá ti i s jinými druhy sportu?
Mamka je v podstatě moje nejlepší kamarádka. Člověk, na kterého se můžu vždy spolehnout. S běháním má velké zkušenosti. Vystudovala první trenérskou třídu a především kdysi běhala 400 m překážek. Přestože je profesí učitelkou plavání dětí školního a předškolního věku, mojí techniku ve vodě nechává na mém plaveckém trenérovi. O cyklistickou stránku se stará vynikající trenér ze sportovního Gymnázia v Jablonci nad Nisou.
Jak je to vůbec s tím během, který jsi nikdy nemusela řešit, protože to šlo tak nějak samo? Kdy jsi zjistila, že běh bude tvou silnou stránkou – až v souvislosti se začátkem závodění v triatlonu nebo už dříve?
Už od mala mě bavila běžecká utkání. Ať už se jednalo o souboj v běhu na pláži na dovolené u moře nebo o přespolák či atletický víceboj. Když ještě moje maminka aktivně závodila, brávala mě často na atletický stadion. Vždy to bylo nenásilné, mohla jsem si tam pobíhat, jak jsem chtěla.
Můžeš nám prozradit, jak vypadá takový tvůj běžný běžecký trénink? Jak často běháš?
Jak už jsem říkala, díky škole jsem do této doby moc času na trénink neměla. V průměru jsem běhala jednou týdně. Zbytek času jsem věnovala především plavání a trochu i cyklistice. Momentálně už mi začaly prázdniny a trénovat můžu i dvakrát denně, takže běh stihnu i třikrát v týdnu. Běžný běžecký trénink pro mě v podstatě neexistuje. Je potřeba vymýšlet stále něco nového, aby to člověka bavilo. Klíčová je kvalita a ne kvantita. Mezi těžké tréninky ze zimy patřilo např. 8x1km á 3:45-3:50 interval 5 min. Sílu se snažím získat v kopcích, např. 5x800m na hranici ANP interval chůze zpět dolů nebo běháním s tahačem. Souvislý běh nechodím delší než 10 km. Před kvalitním tréninkem na dráze nikdy nezapomínám na poctivé zahřátí, běžeckou ABC a rychlé rovinky, po tréninku by neměl chybět lehký výklus.
Trénuješ raději na dráze, na silnici nebo třeba v lese?
Bydlím v Jablonci nad Nisou, v zimě zde máme hodně sněhu. Proto je nesmírnou výhodou, že můžu odtrénovat v kryté atletické hale s třístovkovým oválem. Jinak je pravidlem, že kvalitní tréninky absolvuji na dráze a souvislé klusy v přírodě.
Běháš s MP3?
S MP3 jsem zkoušela běžet jen jednou a nějak mě to nenadchlo. Při běhu ráda vnímám vše, co se kolem mě děje, poslouchám vlastní dech a krok. Na druhou stranu však chápu lidi, kterým vyhovuje to, že neslyší vlastní „funění“. Jinak si myslím, že je lepší si na to nezvykat, protože při závodě obvykle člověk s hudbou běhat nemůže.
Poslední dobou se všude mluví a píše o tom, jak by měla vypadat „ideální" běžecká bota. Na jedné straně jsou stoupenci dobře odtlumené boty, na druhé vyznavači co nejjednodušších, minimalistických bot, případně běhu naboso. V čem se dobře běhá tobě a jaký na to máš názor?
Nepreferuji konkrétní značku obuvi. Když si botu vyzkouším a dobře mi padne, tak není co řešit. Na delší klusy preferuji odtlumenou obuv a na kratší tréninky lehčí typy bot. V letošní sezóně mám to štěstí, že mohu běhat v botách od firmy SCOTT. Jsem s nimi moc spokojená. Vyhovuje mi především materiál a lehkost boty. Na závodech jsem mívala potíže s nepříjemnými puchýři. S novými botami už tento problém řešit nemusím.
Tvůj trénink ale není jen o běhu. Jak trénuješ plavání a jízdu na kole?
Sportem, se kterým jsem začínala, bylo plavání. Zřejmě proto je mi tento pohyb i nejbližší. Trénuji společně s plavci z oddílu TJ Bižuterie pod vedením Štěpána Matka. Jízdu na kole zvládám s cyklisty ze sportovního Gymnázia v Jablonci. Zde je hlavním trenérem Miloslav Holosi.
Mnoho začínajících triatlonistů nemá ani tak problém s jednotlivými částmi triatlonu, jako spíše s přechody mezi nimi. Co bys jim poradila?
Když přijedu z kola, tak se přezuji a snažím se kousek vyběhnout. Stačí třeba jenom 1 km. Jinak nejlepším tréninkem je závod.
Nejen tréninkem živ je člověk. Co ráda jíš? Používáš nějaké doplňky výživy?
Snažím se dodržovat zdravou životosprávu. Miluju zeleninu, cottage a ovesnou kaši. Výživovým doplňkům moc nevěřím. Pouze na soustředěních používám BCAA.
Závodíš v aquatlonu, duatlonu a triatlonu. Co z toho tě nejvíc baví? Mimochodem – můžeš vysvětlit, co to je vlastně aquatlon?
Nejraději mám triatlon, protože patří mezi olympijské sporty. Aquatlon a duatlon jsou v podstatě jeho odnožemi. Aquatlon tvoří pouze plavání a běh. Duatlon se skládá z kola a běhu.
Máš kromě výše uvedeného vůbec ještě čas a chuť na nějaké jiné sporty?
Za oddíl AC Česká Lípa běhám atletickou extraligu, nejčastěji 800 a 1500 m. Baví mě krosy i běhy do vrchu. V zimě jezdím velmi ráda na běžkách.
Vrátím se ještě k rodičům. Z tvých zápisků jsem pochopila, že budete asi dost sportovní rodina. Jakým sportům se rodiče věnují, případně věnovali?
Táta patřil mezi reprezentanty v biatlonu. Mamka začínala s basketbalem, později přešla k atletice. Oba mají sport nadále rádi. Táta si zajde rád zaplavat a přes léto jezdí každý den do práce na kole. Mamka si den bez pohybu snad ani nedokáže představit.
Kterých svých sportovních úspěchů si nejvíce vážíš?
Na prvním místě je určitě bronzová medaile z ME v duatlonu a 10. místo z ME v triatlonu.
Jaké jsou tvé plány do nejbližší budoucnosti a čeho bys chtěla ve své sportovní kariéře dosáhnout?
Do letošní sezóny nemám přehnané ambice. Z juniorských distancí (0,75-20-5km) si musím zvyknout na dvojnásobné vzdálenosti triatlonu (1,5-40-10km). Chci především získat zkušenosti s těmito porcemi kilometrů. Budu se snažit vybojovat co nejlepší umístění v celkovém pořadí Českého poháru a dále bych se měla ukázat na ME do 23 let v triatlonu. Mým snem do budoucna je zažít atmosféru Olympijských her.
Děkuji za rozhovor a těším se, že o tobě ještě hodně uslyšíme v souvislosti s úspěchy českého ženského aqua/dua/triatlonu!
Vložit komentář
